Konečně spolu.. Po dlouhé nemoci paní vychovatelky jsme zase všichni spolu. Hned na začátku jsme zhodnotili, co vše musíme dohnat, abychom stihli získat zbylé klíče.
Na vypletý záhonek jsme zasázely alespoň papriky a tajně doufáme, že na nás do září počkají a něco sklidíme. Prožili jsme jedno odpoledne s judisty. Další odpoledne jsme tancovali a díky tomu získali klíč za měsíc duben - hurá. Dočkali jsme se také výletu, autobusem jsme jeli na zmrzku do Nučnic, kde jsme se přívozem nechali převézt na druhou stranu a pohráli si na místním hřišti - lanovka byla samozřejmě nejoblíbenější.
S pohádkou Hrnečku vař jsme si vyrobili hrnečky a využili je jako dárek pro tatínky kde dni otců. Když bylo focení tříd a my byli hezky oblečení, tak jsme toho využili a udělali si malý fotokoutek i v družině. Vyzkoušeli jsme pokus, který nám znázornil kašičku z pohádky. Také tak přetékal :-) Mohli jsme tedy najít i klíč za měsíc květen
Došli jsme si také na zmrzku do místního Bistra. Legraci jsme si užili s několika hlemýždi, když jsme jim ve třídě uspořádali závody. Několik dní jsme věnovali výrobě vzpomínkové knihy, na ten náš 1. rok. Dostali jsme se konečně také k batikování triček - ono je to vlastně úplně jednoduché. Vyrobili jsme si prstové loutky a zdramatizovali jsme pohádku O Červené Karkulce, to děti moc bavilo. Také jsme si konečně užili hrátky s vodou a udělali si takovou malou vodní bitvu. Šipkovanou jsme zakončili naší celoroční hru a získali poslední klíč. Sláva, odemkli jsme si cestu k prázdninám..