Vytisknout

Pokyn ministerstva školství k problému výskytu vši dětské

 

Vši mají 3 páry nohou, jsou opatřené silnými drápy, jimiž se pevně přidržují vlasů. Samička klade vajíčka, zvaná hnidy, která přilepuje pevným tmelem na vlasy, těsně u pokožky. Vajíčka vší (nazývaná hnidy) jsou ve srovnání s velikostí jejich těla poměrně veliká, asi 0,8 mm dlouhá. Z hnid se již za 7 dní vylíhnou larvy vší, které začínají ihned bodat a sát krev. Mezitím vlas trochu povyroste, ale prázdné vaječné obaly zůstávají pevně přilepeny a s vlasem postupně odrůstají. Jestliže je délka vlasu mezi přilepenou hnidou a pokožkou větší než 1 cm, jsou hnidy s největší pravděpodobností mrtvé, nebo již vylíhlé.

Čerstvě vylíhlé larvy vší jsou světle zbarvené a jen asi 1 mm dlouhé, a proto se snadno přehlédnou. Než dospějí, třikrát se svlékají. Celý jejich vývoj proběhne za 17-25 dní, samičky se dožívají 3-5 týdnů a během života naklade každá z nich 50-150 vajíček. Larvy i dospělé vši sají krev nejméně 3krát denně. Přítomnost vší ve vlasech se odborně nazývá pedikulóza.

Jak se veš dětská přenáší a projevuje?
K přenosu vší dochází při těsném kontaktu s napadenou osobou, nejčastěji mezi příslušníky
rodiny, mezi sourozenci, spolužáky ve škole nebo při letních a zimních rekreačních pobytech dětí.
Přítomnost vší se projevuje nadměrným svěděním hlavy. Někdy bývá nápadnějším příznakem lechtání, způsobené prolézáním vší mezi vlasy, nejčastěji po večerním ulehnutí do postele. Napadené děti bývají neklidné, trvale nevyspalé, ve škole nepozorné. Veš dětská v našich podmínkách nepřenáší žádné původce infekčních onemocnění ani
nepůsobí jiné objektivní potíže. Zavšivenost je především problém společenský, napadené
děti se cítí nečisté, ponížené a vyloučené nejen ze společnosti svých vrstevníků, ale i
dospělých (učitelů, příbuzných apod.).

Jak se lze vši dětské zbavit?
Spolehlivým důkazem zavšivenosti je nález živých vší při vyčesávání (nejlépe hustým hřebenem „všiváčkem“) nebo při prohlídkách vlasů. Hnidy se vyskytují nejčastěji na vlasech za ušima.
Jediným možným preventivním opatřením proti vši dětské jsou časté prohlídky vlasů a v případě nálezu vší neodkladné odvšivení. Veš dětská vzdoruje všem běžným hygienickým úkonům, jako je běžné česání a mytí vlasů. K jejich odstranění je nutné používat přípravky k tomu určené. 

K odvšivení lze zakoupit v lékárnách i bez lékařského předpisu řadu účinných přípravků například šampón PARASIDOSE výrobce Laboratoires GILBERT z Francie. Je nutné si pečlivě přečíst návod a dodržovat uvedený postup, kterým je každé balení opatřeno. Informace o přípravku Parasidose vzhledem k tomu, že je v prodeji nově v rámci specifického léčebného programu, byly publikovány ve Věstníku MZ ČR, částka 6, z června 2005. Dále je nutné vyprat při vyšší teplotě všechny lůžkoviny, ručníky, spací plyšové hračky, čepice, šátky a další.

Jak postupovat ve školách a školských zařízeních?
V případě výskytu pedikulózy (ale i jiných infekčních onemocnění) ve škole je naprosto
nezbytná spolupráce s rodiči (zákonnými zástupci) všech dětí. Učitelé sami nemohou dětem
hlavy plošně kontrolovat, aby nerozšířili pedikulózu na další děti, ale mají informovat co
nejdříve po zjištění nákazy jak rodiče daného dítěte, tak rodiče ostatních žáků. Zbavit děti vší
je povinností rodičů, nikoliv školy a jejích pedagogických pracovníků. Při hromadném
výskytu vší by měl být neprodleně informován místně příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví - krajská hygienická stanice.
Pokud zákonný zástupce žáka nespolupracuje se školou, může jej ředitel školy vyzvat, aby se
osobně zúčastnil projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka (§ 22 odst. 3
písm. b) školského zákona) - této výzvě je zákonný zástupce žáka povinen vyhovět.
V případě žáků, které rodiče posílají opakovaně do kolektivu neodvšivené, lze doporučit, aby
o této skutečnosti byl informován příslušný orgán sociální péče. Ten totiž může v takovém
případě vyvinout na rodiče tlak, například pozastavení výplaty fakultativních dávek, zvýšené
kontroly plnění povinností v péči o dítě apod. Pokud jde o sankce, lze na ně použít již
zmíněné nepřiznání fakultativních sociálních dávek..
Vedle toho by v úvahu mohla přicházet pokuta ukládaná orgánem ochrany veřejného zdraví, a
to za přestupek podle § 29 zákona č. 200/1990 Sb. Problém však je, že nejprve by se muselo
rodičům opakovaně zavšiveného dítěte vydat patřičné rozhodnutí, směřující ke splnění
povinnosti – odvšivení dítěte, teprve pokud by takové rozhodnutí nebylo respektováno, bylo
by možné k pokutě přistoupit. Zásadním problémem takového postupu je však skutečnost, že
kompetence orgánů ochrany veřejného zdraví je v tomto případě podmíněna předpokladem
hromadného výskytu zavšivení. Takový hromadný výskyt však toho času není orgánům
ochrany veřejného zdraví ze strany pediatrů nikde hlášen.
Žák má samozřejmě právo na vzdělávání podle školského zákona (§ 21 odst. 1 písm. a)), ale
zároveň je povinen dodržovat předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s
nimiž byl žák seznámen.

skola hostka mfet